Severní moře.

Po delší době jsem s kamarády opět vyrazil na čistě fotografickou výpravu za ptáky. Čtyřdenní výlet do Německa k pobřeží Severního moře za rybáky dlouhokřídlými. Tereje a papuchalky fotí každý, takže volba fotografických objektů se mi zdála ne úplně tradiční. Navíc, kdo fotografoval černobílá stvoření, ví, jak tato disciplína vůbec není jednoduchá. O to větší výzva. Zkusím se podělit o pár zkušeností, které by se mohly hodit i někomu jinému.

Cíl.

Oblast Schlesswičsko-Holštýnsko. Západní pobřeží. 850 km svižné jízdy téměř až na místo po dálnici. I s přestávkami okolo 9 hodin cesty. Kolonie je rozeseta na kamenité části obrovské a jinak kompletně vyasfaltované protipovodňové hráze se zdymadlem. Některá hnízda jsou jen několik centimetrů od asfaltového chodníku, kde denně proudí davy turistů. Prostě typický wildlife.

Načasování návštěvy.

Plán byl jasný, nafotit rybáky krmící mláďata na hnízdech. Při našem příjezdu 4.června 2013 jsme ale objevili jen asi dvě hnízda s vylíhlími mláďaty na nefotografovatelných místech. Skoro všechny páry ještě seděly na vejcích, některé dokonce tokali a ojediněle se pářily.

Denní doba.

Hnízdiště je umístěno na západním svahu směrem k moři. Světla je tu dost, ale vhodnější je přece jen asi večerní čas. Nejen světlo, ale i vítr tady ovlivňují vhodnou dobu k pořizování snímků. Rybáci se na hnízdo snášejí vždy čelem proti větru. Aby jejich černá hlava nebyla ve stínu a v oku se zableskla alespoň malá jiskřička světla, je lepší, aby vítr foukal ze stejného směru, odkud svítí slunce.

Technika.

300/2,8 se mi zdá ideální, především na letovky. Překvapivě se i přes enormní přebytek světla vyplatí blesk, především na efektní fotky v protisvětle (černé oko se v černé čepičce jinak úplně ztrácí). Ale když je člověk trpělivý, nafotí něco i delším sklem, třeba i s mým 500/4. Pokud jste ochotni riskovat nějaké to klovnutí ostrým červeným zobákem, vystačí si i s objektivem 100/2,8.

Oblečení.

Neustálý vítr a nestálost počasí – střídání deště se sluncem během okamžiku, si vyžaduje opravdu kvalitní oblečení, včetně bot. Poměrně vysoký příliv odhaluje velké plochy mořského dna a tam se dobré boty a sucho v nich hodí.

Bezpečnost.

Rybáci jsou dost nebojácní až agresivní druh pokud se příliš přiblížíte k jeho hnízdu. Útok na hlavu pak může končit i krvavým šrámem, čehož jsme byli svědky. Výlet za rybáky dlouhoocasými si lze spestřit fotografováním všudypřítomných ústřičníků velkých, hus divokých, husic rezavých, kolonie racků chechtavých a nebo třeba vodoušů rudonohých. Na čtyři dny práce až až.